Nellogická předsevzetí a plány na 2025 aneb čistý diář, čistá hlava

Dneškem se samozřejmě život nikoho z nás nemění. Nikdy jsem nebyla fanouškem jakýchkoliv předsevzetí, která se vážou k nějakému konkrétnímu datu. Věřím na změny, ale řada z nich potřebuje ten malý krok udělat co nejdříve, ne čekat na výměnu kalendáře. Přeci jen se ale najde pár věcí, které si chci v souvislosti s novým rokem slíbit, že na nich víc zapracuji. Paradoxně všechny oproti tradičnímu lednovému přehlcení apelují na to zpomalit a prioritizovat sebe. 

Jsem člověk, co má rád rituály. Se slzou v oku přiznávám, že to v minulosti (a nepochybně i v budoucnosti) nejednou znamenalo impulsivní ostříhání vlasů o hodně centimetrů nebo pokusy o ofinu, což snad ani jednou nebylo dobré rozhodnutí. Nicméně ten pocit, kdy je hlava alespoň pomyslně lehší, pro mě v určité chvíle mého života byl důležitý. Protože mám za téměř šest týdnů svatbu a nerada bych na svatebních fotografiích měla zachycený další “Britney moment”, po bouřlivém roku 2024 jsem potřebovala jiný čerstvý vítr. A tak jsem naprosto vyházela diář. Je naprosto čistý, nepopsaný jediný list, dokonce i dříve dlouhodobě uchovávané poznámky jsem dala stranou. V roce 2025 mi neironicky začíná úplně jiný život a já se na to musím nachystat i po symbolické stránce. 

S tím souvisí to, že je mi prioritou moje tělo a jeho duševní i fyzická prosperita. I když tam náznaky byly, nikdy jsem se o to skutečně nesnažila. Teď už ale nejde jen o mě, takže zejména po té psychické stránce se nezdráhám v poslední době odmítat různá pozvání, nepřepínat se a dříve palčivé záležitosti brát s rezervou. Soustředím se proto zejména v první polovině roku na jógu a plavání, větší množství spánku a asi trojnásobný pitný režim. 

Mým velkým předsevzetím je na sebe netlačit. Nikde a v ničem. Přestávám se pomalu soudit za to, že občas pořád nevím, co se sebou, protože to je nekončící proces. Nepotřebuju znát všechny odpovědi, protože jich už mám dost a nechám se překvapit, jak se budu dál měnit a co všechno nechám odejít. U spousty aspektů života mě určitě ani nenapadají samotné otázky. A je to v pořádku, nellogické. Budu se dál věnovat věcem, které považuji za smysluplné. Zároveň jsem otevřená tomu, že i to se bude postupně měnit. 

Jsem ve věku, který je na jednu stranu zvláštní. Můžu totiž začínat nové školy, dělat doktorát, vdávat se… a na všechno z toho už může být vhodný čas. Já v tuhle chvíli dělám všechny tyhle milníky a přijde mi, že jsem konečně přesně tam, kde mám být. Ve svém středu. 

Co si slibujete od/na rok 2025 Vy?